Cesty za létáním

Soustava vzdušných prostorů v severovýchodním cípu Itálie citelně zasahuje do možností volného létání na prvním hřebenu Alp. Oblast je zejména v brzkých jarních měsících hojně navštěvována i českými piloty. Od 9. ledna 2014 došlo k zásadním změnám v organizaci těchto vzdušných prostorů - pro naše létaní k lepšímu!

Příběh Kluka s křídly je dobře znám všem milovníkům volného létání. Mnohé z nich v dětství inspiroval a stál u zrodu touhy létat. Uběhlo mnoho let, dětské sny se proměnily v celoživotní vášeň, ale po panu školníkovi a křídlech, které si vypůjčil a nikdy nevrátil, jakoby se slehla zem.

Už je to na světě tak zařízeno a všichni to dobře vědí, že aby byli kluci hodní, nezlobili a poslouchali svoje maminky, musí jednou za čas vyrazit někam do světa za poznáním a dobrodružstvím. Ono by totiž hrozilo, že z neustálého chození do práce a vydělávání peněz by mohli zhloupnout, onemocnět nebo nedejbože by se z nich stali staří ubručení dědci, kteří už si ani neumí hrát s dětmi.

Jako vždy na konci roku, nastává čas českého Vánočního šílenství. Letos se k tomu přidává pravá severská plískanice, auta se mění v kostky ledu, cestou do práce si dáme menší nebo větší zimní rallye (podle toho jestli jsme stihli přezout na zimní gumy), vzduch se nedá dýchat a aby toho nebylo málo objevuje se skvělý článeček o prosincovém lítání na Tenerife od JaHoJa. Je nutné vyrazit na jih, dříve než se tady udusíme smogem nebo umrzneme cestou do roboty!

Servr spadnul, servr spadnul, kdopak nám ho nahodí? chromčák, scorpi nejsou doma a charles to neumi...chromčák, scorpi nejsou doma a charles to neumi...

Jestli něco charakterizuje jako věčný leitmotiv náš pobyt na XCampu, pak tato variace na infantilní říkanku, kterou nás po Skype oblažil inspektor Clouseau. Páteční výpadek našeho serveru byl ještě závažnější než ten pondělní a neobešel se bez asistence „přítele na telefonu“ přímo na místě a v neděli odešel harddisk do věčných lovišť úplně. Trampoty se serverem ale byly nakonec v podstatě jedinou patálií, která nás během Xcampu potkala - koneckonců dalo se to přesně očekávat v souladu s Murphyho zákony:) Ale vezměme to trochu více popořádku.

Když jsem se na podzim 2008 procházela s baťůžkem mezi Annapurnami a Dhaulagiri a dalšími krásnými himalájskými štíty, pořád se mi honily hlavou myšlenky a otázky, zda by taky mezi těmihle velikány šlo lítat na paraglidu. Tou dobou jsem jako čerstvý kurzík neměla o nějakém cross-country létání ani šajn...

„Do h.….., jsem v rotoru!“ Pokouším se obletět brdek před sebou s nadějí, že za ním už to bude v pohodě, ale marně. Kopíruji svah s opadáním 5-6 m/s, takže mi za pár sekund nezbývá než rychle hledat místo pro nouzové přistání na svahu mezi trnitým křovím, velkými kameny a zakrslými stromky.

25.1.2010 odlétá čtyřčlenná česká partička ve složení: Michal Krysta, Michal Šneiberg, Jirka Dlask a Honza Šmatera do vzdálených končin nepálského Himálaje uskutečnit bivakový přelet v této nádherné a nedotčené lokalitě.

Zakarpatská Ukrajina. Odlehlé travnaté pláně vrcholků polonin pokračující dlouhými zalesněnými údolími. Horští pastevci, divocí koně a nekonečné západy slunce. Myšlenka je prostá. Nabalit vše potřebné a s pomocí padáku a vlastních sil, zkusit toto pohoří překonat. Nic víc, nic míň..