Mistrovství Evropy v paraglidingu 2016

[První report napsala Petra]

Do Makedonie jsme se letos dopravili letadlem a hned při nočním příletu nás přivítala bouřka a zprávy o katastrofických bouřích předešlou noc. Ale ani to v letadle moc nedrncalo a ČSA tímto děkujeme za příjemný a bezpečný let :-)

V úterý 9.8. bylo tréninkové kolo a večer zahajovací ceremonál za zvuku místní folklorní hudby a vystoupení tanečnic z vesničky Krivogaštany.

Středa byla ve znamení dlouhého teamleader briefingu a prvního tasku. Dlouhý team leader briefing byl proto, že se zjistilo že některé softweary v přístrojích používají k výpočtu vzdálenosti FAI sféru, což je systém použitý pro bodování letošního ME, ale jiné počítají podle WGS 84 (dřívější systém). Kvůli odchylkám mezi systémy byla přednastavena tolerance 0,5% pro dosažení kružnice otočňáku. Problém ale vznikl při použití velkých kružnic, kdy při 50 Km kružnici je to cestou na otočňák 250 metrů tam a totéž zpět a piloti znající své instrumenty zvažovali využití tolerance ke zkrácení letu. A to nezní moc fér. Nakonec se zvolila pro závod varianta 0,3% tolerance, se kterou se snad pilotům nevyplatí riskovat a kalkulovat.

Náš tým to donutilo řešit upgrade sofweru v přístrojích a výsledkem bylo, že můj Navitter se rozhodl nespolupracovat (musím předeslat že chyba nebyla na straně upgragu Navitteru :-) ) takže jsem letěla jen s Flytecem a od Slováků si půjčila starý Garmin jako zálohu. Tomášův Compass po dlouhé snaze vypadal že funguje, ovšem nějak se v tom zmatku zapomělo, že tu je UTC +2 hodiny…takže Tomášův přístroj ukazoval o dvě hodiny jiný čas. Toho si letošní mistr ČR sice všiml, ale nějak se o pár vteřin přepočítal a ve chvíli kdy se otevřel start byl o 25 metrů dál než měl být :-( a tak místo pěkného umístění v kole v cíli má vzdálenost jen po startovní kružnici :-( Ale abych nepředbíhala...

První task byl to cik cak na sever, pak na jih a zpět na letiště u Prilepu. Zásadní rozhodnutí bylo u prvního otočňáku, zda letět za šipkou rovinama které teprve začínaly fungovat nebo se i přes jihozápadní vítr snažit letět zpět po kopcích směrem na start. Velká skupina to zkusila kousek po kopcích ale záhy skočila taky na malý hřebínek a do rovin, protože vítr byl poměrně výrazný. Nejrychlejší cestou se ukázalo být letět za šipkou, i když pár pilotů na to doplatilo vyhnitím po trati.

Já jsem se trochu zasekla před prvním otočňákem a dotahovala jsem za šipkou a zezadu. Když jsem předletěla několik partiček a dopracovala se k nejjižnějšímu otočňáku, zjistila jsem, že do “mojeho stoupáku” který jsem si s trochou štěstí našla asi 150 metrů od země :-) se přidává první partička která měla v tu chvíli navíc jen ten necelý 1 km co mi chyběl k otočňáku. To mě motivovalo a tlačila jsem co to šlo. Můj zbrusu nový zelený Boomerang letí fakt hezky a do pásky jsem doletěla první ze skupinky se kterou jsem točila druhý otočňák. Dalo mi to na sedmé místo v celkovém hodnocení a první ženu. No kéž by mi tolik štěstí přálo i dál... :-)

Za mnou doletěl ještě Tom, o kterém už jsem psala, David a Standa. Ondra, který letěl výborně rovinama a druhý otočňák točil se stejnou partou jako já si vybral smůlu na posledních pár kilometrech a místo cílového piva skončil v nekonečném svozu… Kolo vyhrál mladý Nicola Donini s velkým náskokem na druhé místo. Ano, to jméno Donini znáte..ale pozor, tohle není Luca Donini, mistr světa a Evropy, tohle je opravdu Nicola, jeho syn. Český tým po prvním kole na šestém místě, Češi: Petra 7. (a 1.žena) , 33. David, 36. Standa. Naštěstí pro kluky máme v závodě systém škrtání FTV, takže zjednodušeně každé čtvrté tisíci bodové kolo se pilotovi škrtne jeho nejhorší výsledek (ovšem při kolech s málo body pro vítěze je to trochu zmatek).

Ve čtvrtek jsme letěli druhé kolo a jediné, co vám prozradím já bude, že přístroje už nám všem fungují jak mají a zbytek napíše v dalším reportu Standa, nejúspěšnější z týmu. Ahoj Z Kruševa a držte nám palce!

[Fotil David Ohlídal]