![PGweb [logo]]( https://s.xcontest.app/img/pgweb.gif)
První kolo našeho brazilského finále dopadlo nadevšechna očekávání. První překvápko bylo počásko, podle Brazilců mělo v neděli hustě pršet, a tak jsme společně s většinou pilotů vyrazili na welcome přípitek na místní disco.
Kapitoly článku
- Neděle 28. 9. 2008 - první platné kolo
- Pondělí 29. 9. 2008 - druhé platné kolo
- Úterý 30. 9. 2008 - znovu letíme!
- Středa 1. 10. 2008 - 4. platné kolo
- Čtvrtek 2. 10. 2008 - jak jinak, letíme
- Pátek 3. 10. 2008
- Sobota 4. 10. 2008 - poslední soutěžní den
Neděle 28. 9. 2008 - první platné kolo
Caipirinha je oblíbené místní pití. Třtinová pálenka + cuk + limetky a led, zákeřná kombinace srazila na kolena několik pilotů a samozřejmě i nás. A neděle ráno, modrá obloha, žádný vítr, takřka ideál!
Dnešní kolo bylo jen 50km dlouhé, protože se očekávalo 8/8 oblačnosti a silnější jižní vítr.
Nejzajímavější příběh dnešního kola měl určitě Luděk - Pampalini. Už na 10km trati byl sražen a zároveň srazil japončíka, bitva o Pearl Harbor hadra. 
Po čelním nárazu, kde pravděpodobně letěl japonský pilot na speedu se ozvala ohlušující rána a vteřinku poté už Luďánek odlétal s 80% zbytkem Advance padáku a japončík padal jako střela jen na pár komůrkách svého levého ucha. Ale už v páté vteřině se oba houpali na svých záložních padácích a pozvolna se snesli do lesa.
My ostatní jsme pokračovali proti silnějšímu větru. Postupně se ale začalo tvořit více oblačnosti a když jsme přiletěli mezi kamenné kopce připomínající homole cukuru, už byl všude kolem nás stín a jen silný vítr. Piloti kteří se dostali pod úroveň kamenných až 300m vysokých homolí si užili pravý rockenroll. My šťastnější jsme přežabkoovali po vršcích a snažili se držet si výšku.
A začalo se rozhodovat, nebylo moc jasné, který z mnoha stínů bude fungovat nejlíp. V té chvíli vedoucí Andy Aebi si zvolil cestu horama a Urban Valič v čele naší partičky rovinama a hlavně přímo na otočňák. V těžce letitelných podmínkách jsem se rozhodl raději pomalu dostoupat základnu a letět pod oblačností co nejvýše, tak aby šlo využít slabého s
toupání těsně pod oblačností. Nebylo to nejšťastnější rozhodnutí, protože po pár minutách bylo kolo pro déšť stopnuto. A já se mohl s mojí výškou jít vycpat.
Podobně na tom byl i Urban, který měl našlápnuté vyhrát, ale jeho taktika ho zavedla zpět do hor, už s velkou výš
kou, kde měl cestu nalajnovanou kopcama a mohl dosáhnout i posledního otočňáku s jistotou. Skupina s malou výškou pokračovala dál po trati a asi věřila na zázrak. A ten opravdu přišel v podobě stopnutého kola. Škoda že se nedávají extra body za výšku :-)
Diskuse k článku
- Sestřel :: Kutmen :: 30.09.2008 * 03:50
- Trhanec :: Cumulohryz :: 02.10.2008 * 15:04
- svadlenka :: Svatéhomuže Prasopes :: 02.10.2008 * 19:18
-
SestřelAutor: Kutmen | Zasláno: 30.09.2008 * 03:50Odpovědět »
Luďánku, my Ti ho na ty dveře toho Tvojeho " Pežota " přimalujeme!! Pošleme Ti fotku.. :-))
Hodně štěstí všem, a že tam pozdravuju.. :-)
-
TrhanecAutor: Cumulohryz | Zasláno: 02.10.2008 * 15:04Odpovědět »
No,jeste ze tam mate svadlenu,aspon vam ty padaky sesije...
-
svadlenkaAutor: Svatéhomuže Prasopes | Zasláno: 02.10.2008 * 19:18Odpovědět »
..začíná být dobrým zvykem sbalit teho víc a tvářít sa, že sa nic neděje.Holt kde sa nemyslí hlavou, nemyslí sa ani srdcem.
