[Téma] Formát AAT na XRace - zhodnocení

No jako začínající soutěžní pilot si myslím , že to bylo velmi zajímavé , a to že jsme nejprve všichni laborovali jak letět , aby jsme měli co nejvíce bodů a jak využít nejlépe nejen kružnic , ale i svahů pro co nejrychlejší průměrnou rychlost si myslím , že využít tento tip závodů pro naše odvětví ( Paragliding ) až tak dobře nejde !

S pozdravem Miloš Bachař

Z pohledu organizátora to byly asi nejzajímavější závody co jsem dělal co se týče tasků. Do cíle dolétali jak top-piloti, tak rekreanti. Piloti musí více přemýšlet před startem o tom jak poletí a během letu musí sledovat svůj aktuální čas i taktiku letu.

1) Pro terény s hřebeny a danými trasami létání je asi vhodnější race, jinak na sebe budou piloti, kteří jsou vepředu čekat a poletí stejně spolu. Speedrun použít když je možné pole roztrhat rozmanitějším terénem, aby se piloti ztratili vzájemně z dohledu nebo časovými bránami.

2) Mě to přišlo zhruba ok.

3) Nejvíc se mi asi líbil poslední task, bez hřebenového nahánění vzdálenosti. Také 5. task byl zajímavý, kdy většina přiletěla moc brzo, protože dostatečně nevyužili první dva cylindry. Pro AAT zbytečný byl myslím 4.task po hřebeni.

Oproti ostatním disciplínám je zde potřeba mnohem více uvažovat nad stavbou trati, to je alfou a omegou úspěchu AAT.

Podle mého má AAT své místo v soutěžním paraglidingu a rád bych ho viděl třeba příští rok na Czech Open vedle ostatních disciplín, pokud se nepovede už letos.

Raději bych tady viděl do formátu AAT mluvit zkušenější flígry. Tak nějak jak říká záchranář Mike Bjůkenen alias Bachař. Nu ale také si dovolím poznámku.

Celkově hodnotím závody jako parádičku, počasí vyšlo luxusní, není co více si přát. každý jeden s organizačního týmu měl fofry, aby vše krásně klapalo a denně propotil tričko ;-)

Formát AAT je zajímavý, při počítaní s rychlostí/časem, je potřeba více přemýšlet.

Nicméně smysl pro který to bylo zkoušeno, že se rozmělní závodní pole jsem nepostřehl.

Bandička letěla stejně pospolu a po cestě s konce kružnice sbírá opozdilce.

Co se týká taktiky letu, bylo to o dost zajímavější, v tom vidím přínos a dovolím si říct čerství vítr, ale co já o tom vím ;-) ale aspoň vím na co jsou na GPS stopky. Ještě se naučit je zapínat.

Škoda, že poslední dny trošku přifukovalo, task komise už byla pěkně rozjetá a bylo to čím dál zajímavější.

Pokud jsem se nevyjádřil dost jasně, díky za závod!

Dejff: Rozmělnění závodního pole na takovém terénu jako je Kobala, Pieve atd je dost složitá záležitost, protože trasa letu je až na výjimky /např jižní strana Kuku, která není piloty moc olítaná.../ daná svým charakterem. Tady to bylo navíc zvýrazněný tím, že lidi zepředu byli přilepení na Braunerovi jak žvejkačky. Pokud by se AAT létalo v trošku rozmanitějším terénu, zcela jistě by k rozmělnění a ještě zajímavějšímu taktickému létání došlo.

To, že první skupinka se občas potkala s opozdilci mi přijde právě dobré pro to, aby se tito opozdilci "chytli", případně kousek s nimi letěli a něco z jejich lítání pochytili. Při Race první skupinka odletí a opozdilec je pak potká až večer u piva.

No já osobně mám něco k bodu 2 - bodování: 2x se stalo že v cíli bylo několik závodníků s nižším než 2/3 průměrem než vítěz a tak měli stejně bodů (pouze stejné body za doletění do cíle). Ukázalo se že oproti plachtařům máme ty průměrky asi trochu ve větším rozpětí a řekl bych že by bylo dobré to ošetřit - jedna verze plachtařského bodování tohle upravuje a asi by bylo záhodno jí převzít. Dělá to tak že závodník, jehož vzdálenost je menší než 2/3 max. vzdálenosti, dostává úměrně méně bodů za vzdálenost.

Taky bych rad sepsal klady a zapory z pohledu zavodnika i organizatora, v porovnani s normalnim zavodenim

Zacnu pozitivnimi zkusenostmi s AAT:

1) Nejdriv to nejdulezitejsi - rozdeleni startovniho pole bylo aspon na prednich pozicich takove, jak bych ho odhadl podle kvality pilotu - podle meho nazoru AAT bodove pekne ohodnotilo piloty podle dovednosti a nekonala se nejaka velka prekvapeni - pred zavodem jsem se bal, ze to bude trosku vic "loterie"

2) Vetsina pilotu byla vetsinu tasku v cili, to se obvykle na zavodech nestava a uz vubec ne pri zavode s tak rozdilnou kvalitou pilotu jako byl xrace (na jedne strane Tomas a Martin a na druhe strane spousta pilotu kteri byli na zavodech poprve). To je obrovske plus pro organizatora i pro piloty (je opruz se dostavat do vecera zpet do kempu)

3) V pripade bourkoveho pocasi lze snadno uletnout regulerni (a pekny) task nastavenim kratkeho "minimum time" a task deadline - v pripade klasickych zavodu se obvykle vypise prilis kratky task nebo se musi zavod stopovat - v obou pripadech jsou vysledky tasku z velke casti dilem nahody, narozdil od aat.

4) Prestoze se i pri AAT letalo ve skupinkach, rozhodne tento typ trati preje mnohem vice individualnimu letani nez klasicke zavodeni.

Nevyhody AAT oproti beznym zavodnim taskum:

1) Stopovani tasku je jeste mene regulerni nez pri normalnim zavodeni a presna pravidla by se mela dovymyslet - hlavne stopovani po uplynuti minimalniho casu (coz se nam nastesti nestalo) je ponekud nejasne :-)

2) Je mnohem obtiznejsi pro Task Comittee urcit spravnou trat a vyzaduje to velmi dobrou znalost mistniho terenu i zkusenosti s vypisovanim AAT trati - snad i na nas bylo videt, ze jsme se v prubehu tydne neco naucili a posledni 6. task byl podle me presne takovy, jak by melo AAT vypadat.

3) Vice nez pri normalnim zavodeni jsou zvyhodneni piloti se znalosti mistniho terenu.

4) V pripade nebezpecnych podminek po trati mohou byt zvyhodneni piloti, kteri podstoupi riziko a proletnou nebezpecnym mistem, pred temi, kteri v sektoru poleti bezpecnou (pomalejsi) cestou nebo pro natahovani trate pouziji jiny (bezpecnejsi) sektor - to ale souvisi se spravnym nastavenim trate, viz bod 2.

A shrnuti na zaver. Jsem hodne rad ze jsme to zkusili, jsem rad ze prijelo tolik rekreacnich pilotu i zavodniku a doufam ze se AAT uchyti do budoucna - treba i mimo ten nas cesky "rybnicek" :).