ČPP 2006 v číslech - a jak dál v příštím roce?

Na úvod některé zajímavé statistické údaje o ČPP 2006:

• Počet přihlášených letů: 1597 (včetně letů pod 5 km a letů nezveřejněných)

• Počet bodujících přeletů: 1412
  

• Počet registrovaných pilotů: 242

• Počet bodujících pilotů v jednotlivých kategoriích:

  • Open : 207

  • Performance : 151

  • Standard : 55

  • Ženy : 15

  • Junioři : 21

  • Senioři : 13

  • Tandem : 14

  • Týmy : 91 (34 týmů)

• Celková délka bodujících přeletů: 52 849.563 km

• Celková bodová hodnota přeletů: 63 397.2 bodů

• Průměrné open skóre (body za 4 nejlepší přelety pilota): 161.74 bodu
  

• Nejvíce přihlášených přeletů od 1 pilota: 38 (Otta Popovský)

• Průměrný počet přihlášených přeletů na pilota: 7

• Nejvíce přihlášených přeletů za den: 55 (22.4.2006)

• Nejvíce přihlášených přeletů za měsíc: 392 (červenec 2006)

Přelety u nás a v zahraničí

Minulý rok se velmi diskutovalo o tom, jestli se ČPP má létat pouze na území České republiky, nebo pokračovat v trendu nastoleném minulý rok, kdy se ČPP konal v rámci OLC a ponechat pilotům možnost přihlašovat i přelety ze zahraničí (přesněji řečeno z Evropy).

Pohled na základní údaje je poměrně výmluvný – 650 přeletů, tedy celých 46 % , tvoří přelety ze zahraničí. Pokud by možnost přihlášení letu ze zahraničí nebyla, Český pohár paraglidingu 2006 by byl „poloviční“...

Alespoň jeden přelet ze zahraničí přihlásilo 152 z 207 bodujících pilotů – jinými slovy téměř 3/4 účastníků ČPP využilo možnost soutěžit také v zahraničí. 34 pilotů (tj. cca. 1/6) boduje v ČPP pouze přelety ze zahraničí.

Jaké tratě se létaly v ČR

Podívejme se na rozložení jednotlivých disciplín (typů tratí) pro přelety nad Českým územím – kolik bylo volných přeletů, plochých trojúhelníků a FAI trojůhelníků.

Rozdělení přeletů v ČR podle disciplín

disciplína	počet přeletů	%	prům. délka	prům. bodová hodnota
VP (volný přelet)	539	70,7%	43,15 km	43,15 b.
PT (plochý trojúhelník)	57	7,5 %	27,30 km	54,60 b.
FT (FAI trojúhelník)	166	21,8%	28,18 km	70,24 b

Ještě předtím, než začneme vyvozovat závěry z výše uvedené tabulky, bylo by dobré upozornit na jeden důležitý aspekt – o tom, jaká trať nejlépe odpovídá tracklogu přihlášeného přeletu, rozhoduje automatická optimalizace na serveru Pgweb – dle nastavených koeficientů (1.0 pro VP, 2.0 pro PT, 2.5 pro FT) hledá takovou trať, která pro konkrétní let znamená nejvyšší bodový zisk. V praxi to znamená, že velké množství letů, které mají charakter jakéhosi „vyššího místního termického létání“ v okolí startoviště (někdy i včetně odletu pryč s přistáním do 10 km od startu) je optimalizováno jako krátký FT nebo PT. Naopak nedoletěné návratové tratě (hlavně ty které byly pilotem původně plánovány jako FT) jsou hodnoceny jako volný přelet.

Asi nikoho nepřekvapí, že 70 procent přeletů jsou volné přelety. Počet přeletů vyhodnocených jako FAI trojúhelník je cca. 3x vyšší, než přeletů vyhodnocených jako plochý trojúhelník – na první pohled se to může zdát paradoxní, protože FT je obecně disciplína náročnější a hodnotnější než PT. V praxi se však ukazuje, že v českých podmínkách, tj. při létání mimo výrazné hřebeny, nejčastěji v rovinách či pahorkatinách, je výhodnější zkusit FAI trojúhelník, než trojúhelník plochý. Vidíme dokonce, že průměrná délka FT v našich podmínkách je o něco větší než u PT.

Dále je vidět, jak průměrná bodová hodnota pro přelety u každého typu trati plynule stoupá v pořadí VP, PT, FT.

Zajímavé výsledky pro porovnání jednotlivých tratí nám přinese pohled na TOP 10 – tedy 10 nejhodnotnějších výkonů pro každou disciplínu.

Bodový zisk pro špičkové výkony u jednotlivých tratí je poměrně značně nevyrovnaný. Je zcela zřejmé, že Český pohár paraglidingu 2006 vyhrávaly FAI trojúhelníky. Při pohledu na 10 nejlepších FAI trojúhelníků je vidět velká vyrovnanost výkonů.

10 nejlepších plochých trojúhelníků oproti tomu vypadá úplně jinak. Pouze první výkon je souměřitelný se špičkovými FAI trojúhelníky, průměrná hodnota ostatních výkonů pro PT je poloviční.

Tato čísla dokumentují, že nejlepší piloti PT zcela opomíjejí (koneckonců leccos o tom vypovídá, že nejhodnotnější vznikl jako improvizace daná vývojem počasí za mimořádných podmínek:-). U návratové trati jsou limitující 2 faktory - průměrná rychlost a délka letu (čas). Za nejlepších podmínek narážejí obě tyto veličiny v našich poměrech na stejné limity. Jinými slovy, délka návratové trati, kterou lze za optimálních podmínek uletět, je stejná u PT i FT, přičemž u FT je nastaven lepší koeficient. Ten vyvažuje větší náročnost a menší pravděpodobnost doletění, ovšem u špičkových pilotů, za podmínek, které nám přinesla tato sezóna, se tato „nevýhoda“ zcela stírá.

Bodová hodnota nejlepších volných přeletů se pohybuje někde mezi FT a PT. Na čele se objevuje výjimečný výkon Karla Vrbenského , který je o 100 km delší než druhý nejdelší přelet v pořadí, jedná se o nejhodnotnější přelet ČPP vůbec a zřejmě také o nejdelší přelet v Evropě v roce 2006. Z pohledu na ostatní přelety je zřejmé, že přes 200 km se v našich podmínkách zatím ještě běžně nelétá. Limitem může být charakter létání v Čechách s poměrně různorodou orografií a charakterem povrchu (a tím i vlivem na počasí a termické podmínky), s omezeními v podobě prostorů TMA, CTR apod. Jak se letos ukázalo, státní hranice již nemusí znamenat omezení (za podmínky dodržení platných pravidel pro let přes hranice do vzdušného prostoru okolních států).

Jaké tratě se létaly v zahraničí

Přesuňme se nyní na zahraniční letová místa a zkusme se podívat na to, jaké tratě létali piloti soutěžící v ČPP mimo území České republiky.

Počet volných přeletů je řádově podobný jako v ČR. Průměrná délka volných přeletů v zahraničí je výrazně nižší než v ČR – to může být částečně způsobeno tím, že velké množství krátkých letů, které by v ČR byly díky rozdílným koeficientům vyhodnoceny jako FT či PT, spadnou v tomto případě mezi volné lety.

Pohled na uzavřené tratě (PT a FT) ukazuje zcela rozdílné údaje oproti přeletům v České republice. Mezi uzavřenými tratěmi převažují ploché trojúhelníky, jejich průměrná délka je naopak výrazně vyšší než u PT v Čechách (rozdíl v bodové hodnotě se díky rozdílným koeficientům podstatným způsobem redukuje). Oproti tomu FAI trojůhelníků je minimální počet – jejich průměrná délka je srovnatelná s průměrnou délkou VP a průměrnou délkou FT v Čechách.

Z čísel lze vyvodit poměrně jednoznačný závěr – do zahraničí jezdí piloti za uzavřenými návratovými tratěmi podél hřebenů, které jsou za dobrých podmínek zejména v Alpách poměrně snadno realizovatelné.

Pro další analýzu se opět můžeme podívat na TOP 10 nejhodnotnějších výkonů pro každý typ tratě v zahraničí.

Situace je úplně opačná než u přeletů v Čechách – nejhodnotnější jsou ploché trojúhelníky, s mírným odstupem následují volné přelety, FAI trojúhelníky na chvostu.

Podíváme-li se na jednotlivé přelety z desítky nejlepších VP , vidíme, že se jedná převážně o nedoletěné pokusy o návratové tratě, ať už ploché, nebo FAI trojúhelníky. U některých se nemohu ubránit dojmu, že pilot ani neměl snahu trať uzavřít, přestože by to za daných okolností nebylo nijak obtížné:-). Nejdelší VP v zahraničí je pokus Karla Vrbenského o 200 kilometrový FAI trojúhelník.

Při pohledu na 10 nejlepších FAI trojúhelníků asi nejvíce upoutá odstup tří nejlepších výkonů více než 100 km dlouhých, od ostatních. Piloti, kteří se v Alpách pokoušeli o dlouhé FAI trojúhelníky, by se daly spočítat na prstech jedné ruky...Rovnoramenné trojúhelníky z podzimních Dolomit v délce kolem 40 km odrážejí spíše specifický charakter létání v tamních podmínkách.

Koeficienty pro ČPP 2007?

Koeficienty slouží k tomu, aby „srovnaly“ rozdíly mezi jednotlivými typy disciplín (tratí) a motivovaly piloty k tomu pokoušet se o náročnější tratě, tedy tratě uzavřené a zejména FAI trojúhelníky.

Minulý rok v rámci OLC byly koeficienty pro ČR i pro zahraničí stejné – ČPP díky tomu vyhrávaly ploché návratové tratě podél hřebenů v Alpách. V letošním roce byly stanoveny odlišné koeficienty pro návratové tratě v ČR a letošní ČPP se vyhrávalo FAI trojúhelníky na našem území.

Otázka je, jestli koeficienty máme nastaveny adekvátně a jestli bychom je neměli změnit?

Osobně si myslím, že úprava koeficientů není vyloženě nutná. Pro zachování současného stavu mluví několik důvodů:

• jednoduchost – koeficienty 1.0/2.0/2.5 a 1.0/1.2/1.4 jsou snadno zapamatovatelné a jednoduché. Změna koeficientů je poměrně podstatný zásah do pravidel, která by se v podstatných věcech neměla příliš měnit. Pro většinu pilotů, které se ČPP zůčastnili, s největší pravděpodobností nejsou konkrétní hodnoty koeficientů příliš podstatné.

• kompatibilita – zahraniční koeficienty jsou poměřitelné s OLC a české koeficienty odpovídají stavu, který byl v ČPP v roce 2004 a před tím.

• souměřitelnost českých a zahraničních koeficientů – nejhodnotnější FAI trojúhelník v ČR (111 km – 277 bodů) odpovídá kvalitnímu 200 km FAI trojúhelníku v Alpách.

• specifika sezóny – letošní rok přál uzavřených tratím v českých zemích a je možné, že příští rok bude z hlediska podmínek odlišný a místo FAI trojúhelníků budou na předních místech figurovat „megazáfuky“...

Jistě by se našly i opodstatněné důvody pro změnu koeficientů. Objevily se některé názory, že koeficient pro FAI trojúhelník v zahraničí je "podhodnocený" a měl by být vyšší - poukazuje se přitom na to, že bodová hodnota nejdelších FT letěných v rámci ČPP v Alpách je výrazně nižší, než bodová hodnota nejhodnotnějších českých FT - a piloti nejsou příliš motivováni se o FT v zahraničí pokoušet.

V čem spočívá jádro problému? Podobný status, jako FT v zahraničí, má PT v Čechách - přestože v ČR je možné uletět plochý trojúhelník podobně dlouhý jako FAI trojúhelník, těm nejlepším se to zkrátka nevyplatí - stejně jako se jim většinou nevyplatí zkoušet uletět ve Fieschi FAI trojúhelník > 200 km, když mohou podobně bodově hodnotnou trať uletět v domácích podmínkách. Pro převážnou většinu ostatních pilotů nebude ani při změně koeficientu FAI trojúhelník atraktivnější - snadnější a jistější bude stále návratová trať podél hřebene (PT).

Pokud bychom tedy uvažovali o změně koeficientu FT pro zahraničí, stejné důvody by nás postavili před otázku změny koeficientu PT pro Českou republiku - z logiky věci je nicméně jasné, že aby koeficienty a jejich poměry zůstaly vyvážené, prostor pro takovou změnu koeficientu je poměrně malý. Koeficient pro PT v ČR musí zůstat znatelně nižší, než pro FT, koeficient pro FT v zahraničí se nemůže výrazněji vzdálit od koeficientu pro PT.

Myslíte si, že koeficienty pro příští ročník ČPP by měly zůstat stejné, nebo by se některé z nich měly změnit? Vaše názory k tomuto tématu uvítáme v diskusi pod článkem.