PWC 2006 - Reunion
Na ostrově Reunion v Indickém oceánu se v termínu 4.-11. listopadu 2006 koná finále letošního Světového poháru paraglidingu (PWC). Do dějiště odcestovalo celkem 11 českých účastníků, kteří se budou pokoušet bojovat o celková přední místa.
Kapitoly článku
- Cesta na Reunion
- Tréninkový den
- Den před začátkem
- Neděle 5. 11. 2006 - první kolo
- Pondělí 6. 11. 2006 - druhé platné kolo 64 km!
- Úterý 7. 11. 2006 - znovu letíme
- Středa 8. 11. 2006 - stále létáme, kolo ale zrušeno
- Čtvrtek 9. 11. 2006 - čtvrté platné kolo
- Pátek 10. 11. 2006 - kolo dlouhé 100 km nikdo nedolétl
- Sobota 11. 11. 2006 - poslední kolo letošního PWC!
Cesta na Reunion
Reportáž přináší Kitesurfing.cz
Reunion byl letos vybrán jako finále podobně jako v roce 2003, kdy celkově v PWC zvítězil Achim Joos (Gradient Avax), když porazil Alexe Hofera (UP Targa), který měl před tímto závodem obrovský náskok. Podmínky na Reunionu jsou však nevyzpytatelné a každý z pilotů na předních příčkách může zvítězit, hodně záleží na taktice, a také štěstí ve zrádných ostrovních podmínkách.
Po předchozích kolech v Brazílii, Rakousku, Švýcarsku a Slovinsku prozatím celkově vede Švýcar Chrigel Maurer (Advance Proto) před Tomášem Braunerem (Mac Magus) a Francouzem Gregory Blondeau (Mac Magus). V ženském pořadí zatím vede Švýcarka a Chrigelova přítelkyně Karin Apentzeler (Advance Omega) před Japonkami Keiko Hiraki a Noriko Mizunuma.
A právě Tomáš Brauner přináší zprávy přímo z Reunionu...
Vídeň 1. 11. 2006
19:00h - 11 účastníků naší výpravy na finálový závod marně běhá po letištní hale vídeňského letiště a společně s personálem Austria Airlines hledáme zástupce Mauricius Air, aby nám vydal letenky...
19:30h - Airbas A300 mířící na Mauricius má už nastartováno a naše letenky stále nejsou na světě! A bez nich není šance se na palubu dostat. Jako zázrakem se nám daří přesvědčit za pomoci šéfa pobočky Mauricius Ari z Reunion, aby nás do letadla pustili bez letenky.
19:50h - sláva, startujeme na 12ti hodinový let směr Mauricius, kde nás čeká podobné přesvědčovací dobrodružství. Po dalších čtyřech hodinách ukecávání nás pustí i do tohoto letadla bez letenky /takže jde lítat stopem! :-)/, to ale už většina účastníků našeho výletu kupuje levné portské pro případ, že by zase něco "kik-xlo". A kolik je potřeba vypít portského v nepřetlakové kabině malého vrtuláku tak, aby vlezlo a rozesmálo i ty nejzazší části mozku?! Odpověď je jednoduchá, na lačnej žaludek a nevyspalou hlavu fakt málo!
Na Reunion letišti nestálo žádné letadlo, jen malý výletní vrtulník a jeden praporčík, který nás navedl k letištní haličce, kde jsme přistáli po hodině letu. Hodinka stačila na úplné zborcení většiny naší výpravy, a tak to při odbavení vypadalo jako v hospodě po dvanácté, celníci nechtěli mít problémy, a tak nás nechali projít odbavením a vypustili nás do vlhkého a teplého přímořského ovzduší.
Dnes už nám zbývá jen se ubytovat a zítra první trénink!